Jen si tak trochu vrznout

Patnáctiletý Robbie umírá na vážné srdeční onemocnění, ale zatímco se samotnou realitou blížící se smrti se vyrovnal, odmítá se smířit se skutečností, že odejde ze světa jako panic. A protože je hospitalizován a tudíž pod dozorem, musí se aktivity ujmout jeho nejlepší kamarád Ziggy a nějak TO zařídit.

Filmovým fanouškům se jistě okamžitě vybaví kultovní německé „Klepání na nebeskou bránu“. Oba filmy mají společnou výchozí situaci (smrtelná nemoc, dva přátelé až za hrob) i filosofii (ještě něco stihnout ve vymezeném čase). A taky humor. Ale tam, kde je zběsilá německá jízda tarantinovsky nadsazená, je britský (přesněji: liverpoolský) film více při zemi. Pozor, nechci porovnávat, který je lepší nebo horší – miluji oba dva! Větší autenticita „Toho nejdůležitějšího“ tkví ve víceméně reálných situacích a v rafinovaně civilním, ale o to věrohodnějším herectví jak mladých protagonistů, tak jejich spolužaček, úžasné nemocniční sestry a dalších. Té reálnosti navíc vydatně napomáhá použitý jazyk – hrdinové mluví báječným „Liverpudlian“ dialektem, značně odlišným od „king´s English“. Díky Bohu, že Cinemax ponechal film v původní verzi – dabingem by připravil diváky o značnou část zážitku.

Bylo by snadné u takového příběhu sklouznout k slzopudnému patosu. Tomu se tvůrci rafinovaně vyhnuli tím, že dokázali vybalancovat poměr mezi citem, dramatičností a humorem – sentiment se sem zkrátka už nevešel. Jakkoli může mít někdo k českému názvu výhrady, můžeme si říct, co je vlastně „to nejdůležitější“. Pro Robbieho samozřejmě - vyspat se s holkou, pro Ziggyho je to jejich přátelství a pro nás, diváky, že jde o film, který nás hodně rozesměje, dojme a potěší na duši.

P.S. Kritici Variety ho vybrali do sekce „Dny kritiků Variety“ na 45. MFF KV