Cestující

Co napsat o filmu, který evidentně staví na závěrečné pointě, která zde je, alespoň tedy z mého pohledu, absolutně nečekaná, ale bohužel není originální? Tak předně působí velice sympaticky už jen nápad zabývat se myšlenkami a životy lidí, kteří přežili leteckou havárii a nyní se s tím musejí psychicky vyrovnat. Ale bohužel jako nápad je to zajímavé jen chvíli, po určitém časovém úseku jsem totiž začal přemýšlet, kam tvůrci vlastně s tímhle příběhem směřují, a začínal jsem se u toho přemýšlení nepříjemně nudit. Naštěstí čekání na závěrečnou pointu netrvá zase tak dlouho, a jak už jsem napsal, závěrečné vyústění je z mého pohledu nečekané a šokující, ale bohužel ho nelze považovat za originální, protože tohle už tu bylo. Ale nakonec pokud vezmu film jako celek, tak to sledování zase taková otrava nebyla, a i když Patrick Wilson mi už chvílemi připadal otravný, tak se to dalo skousnout a dojít v pohodě až k závěru filmu, aniž bych měl jakékoliv nutkání film během sledování přepnout či u něj usnout. A to se počítá.